předkládáme Vám obrazovou Encyklopedii Karlovarského kraje, která představuje výběr nejzajímavějších témat spojených s historií, architekturou, významnými osobnostmi, přírodními krásami, technickými památkami i dalšími pozoruhodnostmi tohoto jedinečného regionu. Nabízíme široké spektrum témat – od slavných lázeňských měst a historických staveb přes významné rodáky a události až po méně známá, avšak neméně zajímavá místa a příběhy. Výběr vychází z rozsáhlého souboru témat zahrnujících dějiny, kulturu, přírodu i hospodářský vývoj kraje.
Encyklopedii jsme záměrně sestavili jednoduchou a přehlednou formou prezentací. Převažují fotografie, ilustrace a další obrazové materiály, zatímco textová část je stručná a zaměřuje se pouze na základní informace. Cílem není podat vyčerpávající odborný výklad, ale poskytnout čtenáři první seznámení s daným tématem a vzbudit jeho zájem o další poznávání.
Žijeme v době, kdy stále více informací přijímáme prostřednictvím obrazu a stále méně času věnujeme dlouhému čtení. Právě proto byla zvolena forma, která je vizuálně atraktivní, snadno přístupná a umožňuje rychlou orientaci. Každá kapitola může sloužit jako inspirace k vlastnímu objevování – ať už prostřednictvím odborné literatury, internetu, návštěvy konkrétního místa nebo studia dalších historických pramenů.
Přejeme Vám, aby se encyklopedie stala průvodcem po bohatství Karlovarského kraje, kraje lázní, historie, přírodních krás, hospodářského rozvoje a mimořádných osobností. Pokud Vás některé z témat zaujme natolik, že začnete zjišťovat a poznávat více, pak naše práce plní svůj účel.
Encyklopedii nabízíme také jako důkaz, že v Karlovarském kraji je nač navazovat ve vzdělávání a v praxi a zamýšlená samostatná veřejná vysoká škola zde bude mít své místo jako živý subjekt zkoumající historii a podílející se na tvůrčí budoucnosti.
Karlovarský kraj patří z hlediska zemědělství ke specifickým regionům České republiky. Větší podíl travních porostů, vyšší nadmořská výška, méně příznivé klimatické podmínky i nižší bonitace části zemědělských půd omězují pěstování některých tradičních plodin. Právě proto je vhodné hledat alternativní druhy, které dokážou těchto podmínek využít a současně budou mít ekonomický i ekologický přínos. Jednou z nejzajímavějších možností je topinambur (Helianthus tuberosus), známý také jako jeruzalémský artyčok nebo židovské brambory. Topinambur pochází ze Severní Ameriky, avšak v evropských podmínkách se pěstuje již několik století. Vyznačuje se mimořádnou odolností vůči chladu, nenáročností na kvalitu půdy a schopností poskytovat stabilní výnosy i tam, kde jiné plodiny selhávají. Právě tyto vlastnosti odpovídají přírodním podmínkám značné části Karlovarského kraje. Významnou předností topinamburu je jeho schopnost prosperovat i na lehkých, kamenitých či méně úrodných půdách. Takových pozemků se v Karlovarském kraji nachází značné množství, zejména v podhorských oblastech Krušných hor, Slavkovského lesa nebo Doupovských hor. Rostlina …
Škola má svoji vlastní hvězdárnu s dalekohledem řízeným počítačem. Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr 30 cm. V interiéru i exteriéru školy je rozmístěno množství názorných interaktivních exponátů, které vytváří malé science centrum pro studenty i návštěvníky planetária. Gymnázium Cheb disponuje jedinečnými pomůckami a nadstandardním vybavením pro rozvoj nadání. Od roku2013 využívá multimediální audiovizuální Hvězdný sál s nejmodernější projekční technikou. Projektor planetária Goto Venus, unikátní učební pomůcka, která dokáže na polokulovém stropě sálu znázornitvěrný obraz hvězdné oblohy se všemi kosmickými objekty, které jsou viditelné prostým okem bez dalekohledu. Původní projekční aparatura, zpřístupněná veřejnosti 20. listopadu 1960, byla dříve instalována v astronomickém sále speciálně postavené budovy podle projektu známého arch. Jaroslava Fragnera na okraji pražské Stromovky. Na projekční kupoli o průměru 23,5 m promítal pohyblivé panorama vesmíru s hvězdami, planetami, Sluncem, Měsícem a všemi kosmickými objekty, jež můžeme vidět bez dalekohledu. Na rozdíl odhvězdárny, kde pozorujeme dalekohledem skutečné objekty na obloze, obdivují …
První ročník Karlovarského folklorního festivalu se konal v roce 1996 z vůle jeho zakladatelů, významných českých folkloristů, Evy a Lubora Hankových. Od samého počátku byl festival organizován dobrovolníky, členy karlovarského Souboru písní a tanců Dyleň, ale i jejich přáteli, rodinami či známými – všemi, kdo chtěli pomáhat a kdo si uvědomovali, že folklorní festival má v Karlových Varech své místo a svůj smysl. Festival se od roku 1996 rozrostl do značné velikosti a významu, stal se mezinárodním, a za léta své existence hostil soubory z Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie a z většiny evropských zemí. Karlovarský folklorní festival kromě svého mezinárodního významu má i význam národní. V Karlových Varech byl již představen folklor z téměř všech českých a slovenských národopisných regionů, jak z těch, kde folklor žije dodnes, tak také z těch, kde folklorní tradice v jistých dobách téměřzanikly. Karlovarský folklorní festival rok od roku roste. Pořadatelé přicházejí s novými …
Dyleň (rod ženský, německy Tillenberg) je hora v Českém lese a v okresu Cheb ležící asi 15 kilometrů západním směrem od Mariánských Lázní. Její vrchol leží v nadmořské výšce 940 metrů a je vzdálen asi 500 metrů od státní hranice České republiky se Spolkovou republikou Německo, přesněji s Bavorskem. Vrchol, ležící mezi hranicí se SRN a železnou oponou, jejíž linie je dodnes patrná asi kilometr směrem do vnitrozemí,měl strategický význam v době studené války. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrazný vrch s dalekým rozhledem doBavorska, byla na něm postavena obytná budova pro vojenskou posádku, pozorovací a odposlouchávací věž. Probíhalzde monitoring rádiového provozu v téměř celém Bavorsku. Podobná věž sloužící ke stejným účelům naopakamerických výzvědných služeb stojí dodnes v Německu na hoře Schneeberg. Odposlouchávací stanice ztraVla svůj význam po sametové revoluci. V devadesátých letech 20. stoleX bylo jejívybavení demontováno, věž byla rekonstruována a v současnosV slouží jako retranslační věž, …
Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Podle historika Karla Nejdla existovala zde krátce soukromá hvězdárna vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem Františkem Wočadlem. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly. 9. června 1954 byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku „U kočky“ a rozhodují o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 však osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách. Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím …
Karlovarský kraj je v současnosti jediným krajem České republiky, který nemá klasickou zoologickou zahradu.Málokdo však ví, že myšlenka chovu exotických zvířat má v regionu překvapivě dlouhou tradici a že na územídnešního Karlovarského kraje v minulosti existovalo hned několik menších zoologických zahrad či zookoutků.Jejich historie dnes představuje téměř zapomenutou kapitolu regionálních dějin. Za nejstarší zoologickou zahradu na území dnešního Karlovarského kraje je považována Zoo Am Berg vMariánských Lázních. Vznikla již na počátku 20. století, ve stejné době jako první zoologická zahrada v Praze.Nacházela se na svahu nad lázeňským městem a nabízela návštěvníkům kolekci domácích i exotických zvířat.Přestože svou velikostí nemohla konkurovat významným evropským zoologickým zahradám, představovala nasvou dobu mimořádně atraktivní turistickou atrakci a patřila mezi první zařízení tohoto druhu v českých zemích. Její existence však byla poměrně krátká a po druhé světové válce již obnovena nebyla. Další dnes téměř zapomenutou kapitolou byla městská zoologická zahrada v Perninku, která fungovala přibližně od …
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
