VÝZNAMNÁ KVĚTENA KARLOVARSKÉHO KRAJE

Karlovarský kraj patří z botanického hlediska k mimořádně pestrým oblastem České republiky. Na poměrně malém území se zde setkávají horské polohy Krušných hor, rozsáhlá rašeliniště a mokřady, hadcové oblasti Slavkovského lesa, minerálními vodami ovlivněná slaniska Chebské pánve, teplomilná údolí Ohře i vulkanická krajina Doupovských hor. Právě rozdílnost geologického podloží, nadmořské výšky, vodního režimu a mikroklimatu umožnila zachování řady vzácných, reliktních a ekologicky úzce specializovaných rostlin.

Nejvýznamnější botanickou zvláštností kraje je bezpochyby rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), endemit Slavkovského lesa. Celý jeho přirozený světový areál je omezen na nevelké území hadců v centrální části Slavkovského lesa, především mezi Mnichovem, Prameny a Mariánskými Lázněmi. Nikde jinde na světě přirozeně neroste. Vázán je na hadcové skalky, sutě a půdy s neobvyklým chemickým složením, na nichž musí rostliny snášet vysoký obsah hořčíku a některých kovů a současně nedostatek některých základních živin.

Právě hadcová květena Slavkovského lesa představuje jeden z botanicky nejpozoruhodnějších fenoménů kraje. Vedle rožce zde rostou vzácné kapradiny sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), dále například zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus), vřesovec pleťový (Erica carnea) a další druhy schopné přežívat na extrémním substrátu. Klasickými lokalitami jsou zejména
Křížky, Pluhův bor a okolí Vlčku.

Slavkovský les však není významný pouze hadci. Na jeho zachovalých vlhkých loukách, prameništích a v lesních lemech se vyskytuje množství nápadných druhů, mezi nimi prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vstavač kukačka (Anacamptis morio), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), tolije bahenní (Parnassia palustris), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), prha arnika (Arnica
montana) či lilie zlatohlavá (Lilium martagon). Orchideje představují tedy jednu z nejvýznamnějších skupin zdejší květeny.

Zcela odlišnou podobu má flóra Chebské pánve, zejména národní přírodní rezervace Soos. Zdejší minerální prameny a mělká mineralizovaná podzemní voda způsobily zasolení půdy a umožnily vznik vnitrozemských slanisek, která jsou v podmínkách České republiky mimořádným biotopem. Rostou zde rostliny připomínající vegetaci mořského pobřeží, přestože se lokalita nachází stovky kilometrů od moře.

K nejcennějším patří kuřinka přímořská (Spergularia maritima), ostřice oddálená (Carex distans), sítina Gerardova (Juncus gerardii), sivěnka přímořská (Glaux maritima) a hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora). Posledně jmenovaný druh je dnes v České republice znám pouze ze dvou lokalit – ze Soosu a ze Slaniska u Nesytu na jižní Moravě.

Kromě slanisek zahrnuje Soos také rašeliniště, rašelinné březiny a bory, rákosiny, olšiny a přechodové mokřady. V otevřených částech rašelinišť se objevuje například hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), zatímco mineralizované partie osídlují porosty skřípince Tabernaemontanova (Schoenoplectus tabernaemontani).

Dalším centrem významné květeny jsou Krušné hory. Rozsáhlá vrchoviště, podmáčené smrčiny, horská prameniště a mokřady zde uchovávají rostlinstvo chladných a živinami chudých stanovišť. Typickou rostlinou je rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), která nedostatek dusíku na rašeliništích nahrazuje lapáním drobného hmyzu. Spolu s ní se na rašeliništích uplatňují klikva bahenní, suchopýry, rašeliníky a další druhy
specializované na kyselé a zamokřené půdy.

Botanicky poněkud jiný svět představují Doupovské hory. Úživné vulkanické horniny, relativně teplé svahy a
dlouhodobě omezené intenzivní zemědělské hospodaření umožnily zachování rozsáhlých květnatých luk, stepních trávníků, křovin a listnatých lesů. Zdejší území je významné například výskytem koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), hořečku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) a hrachoru trávolistého (Lathyrus nissolia).

Údolí Ohře zároveň vytváří významný koridor pro šíření teplomilné flóry. Na skalnatých a výslunných stanovištích se objevují druhy, které bychom v horském Karlovarském kraji jinak neočekávali, například hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) nebo bělozářka liliovitá (Anthericum liliago).

Konkrétně o některých rostlinách i bez předchozích znalostí např. díky filmu „Adéla ještě nevečeřela“ …