BOLŠEVNÍK

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je mohutná vytrvalá až víceletá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae) a jeden z nejvýznamnějších invazních druhů rostlin na území Karlovarského kraje. Právě s Karlovarskem je spojena i historie jeho zavlečení do českých zemí. Původním areálem druhu je západní Kavkaz. Do Evropy byl v 19. století dovážen jako nápadná okrasná rostlina a podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byl patrně kolem roku 1862 vysazen v zámeckém parku v Lázních Kynžvart, tehdy náležejícím rodu
Metternichů. Ze 70. let 19. století již pocházejí zprávy o jeho zplanění.

Z okolí Kynžvartu se bolševník postupně rozšířil do volné krajiny a západní Čechy se staly hlavním ohniskem
jeho výskytu v České republice. Dodnes je nejhojnější především v pahorkatinách západních Čech. Na
Karlovarsku se šíří zejména podél vodních toků, cest, železničních tratí, na loukách, neobhospodařovaných
pozemcích a lesních okrajích.

Rostlina je nezaměnitelná svými rozměry. Běžně dorůstá výšky dvou až čtyř metrů, v příhodných podmínkách i více. Má mohutnou, dutou a podélně rýhovanou lodyhu, často s načervenalými až purpurovými skvrnami, velmi rozměrné hluboce členěné listy a nápadná bílá květenství uspořádaná do složených okolíků. Jediná rostlina může vytvořit až přibližně 25 000 semen, která mohou v půdě zůstat životaschopná řadu let. Tato mimořádná reprodukční schopnost je jednou z hlavních příčin obtížnosti jeho potlačování.

Bolševník velkolepý představuje závažný ekologický i zdravotní problém. Husté porosty zastíní nižší vegetaci a mohou výrazně ochudit původní rostlinná společenstva. Celá rostlina zároveň obsahuje fototoxické látky – furanokumariny. Dostane-li se rostlinná šťáva na pokožku a ta je následně vystavena slunečnímu, zejména ultrafialovému záření, může dojít k těžkým zánětlivým reakcím, vzniku puchýřů a dlouhodobým pigmentovým změnám. Nebezpečné je proto především sekání či jiné mechanické odstraňování rostlin bez ochranného
oděvu, rukavic a ochrany očí a obličeje.

Rozsah invaze vedl v Karlovarském kraji k mimořádně rozsáhlým zásahům. V letech 2013-2015 uskutečnil kraj projekt Omezení výskytu invazních rostlin v Karlovarském kraji, který zahrnoval téměř celé území kraje mimo vojenský újezd Hradiště, tedy přibližně 2 800 km². Výchozí mapování evidovalo
více než 6 200 hektarů lokalit zasažených vybranými invazními rostlinami. Vedle křídlatek a netýkavky žláznaté patřil bolševník k hlavním cílovým druhům. Celkové výdaje projektu přesáhly 82 mil. Kč.

Zvláštní postavení mělo Mariánskolázeňsko a oblast Slavkovského lesa, kde likvidace bolševníku probíhala již v rámci předchozích pilotních projektů. Přes dlouhodobé zásahy zůstává druh v některých oblastech regionu přítomen, zejména v říčních a potočních údolích a na obtížně přístupných či
nedostatečně obhospodařovaných pozemcích.

Od roku 2026 stanovuje Karlovarský kraj podrobnější pravidla jeho regulace prostřednictvím opatření obecné povahy. Dlouhodobým cílem je výskyt bolševníku postupně omezovat až k jeho úplnému odstranění. Vlastníci a uživatelé pozemků mají provádět opatření proti jeho šíření a zásah musí být
především načasován tak, aby rostlina nevytvořila a nerozšířila semena. Ošetřené lokality je nutné sledovat po řadu dalších let kvůli dlouhodobé životaschopnosti semen v půdě.

Bolševník velkolepý je rovněž zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, což podtrhuje nejen regionální, ale i celoevropský význam jeho regulace.

Bolševník velkolepý patří k pozoruhodným příkladům toho, jak se původně dekorativní zahradní rostlina může během několika generací změnit v závažný problém celé krajiny. Karlovarský kraj je přitom nejen jednou z oblastí jeho nejsilnějšího dnešního výskytu, ale pravděpodobně také místem, odkud začala jeho invaze do české krajiny – zámeckým parkem v Lázních Kynžvart.

Jde o dvou- až víceletou rostlinu, která v prvním roce …