Sloupy v Karlovarském kraji představují významnou součást historické krajiny i kulturního dědictví tohoto regionu. Tyto kamenné památky, často označované jako morové, mariánské nebo pamětní sloupy, vznikaly především v období 17. a 18. století. Byly stavěny jako poděkování za odvrácení morových epidemií, jako symbol víry nebo jako připomínka důležitých historických událostí. Dodnes se dochovaly v mnoha…

Kašny patří k tradičním prvkům veřejného prostoru měst Karlovarského kraje. Původně plnily především praktickou funkci – byly zdrojem pitné i užitkové vody pro obyvatele, pro hospodářství i pro hašení požárů. V době před vybudováním moderních vodovodů představovala městská kašna často nejdůležitější vodní zdroj na náměstí nebo v jeho bezprostředním okolí. Postupem času se však jejich…

Renesance se v českých zemích začala prosazovat v průběhu 16. století a postupně ovlivnila podobu šlechtických sídel, městských domů i veřejných budov. V oblasti dnešního Karlovarského kraje se tento stavební styl rozvíjel především v souvislosti s rozvojem hornictví a obchodních cest.Renesanční architektura zde proto není zastoupena pouze zámky a šlechtickými sídly, ale také velkým množstvím…

Gotická architektura představuje významnou kapitolu ve vývoji sakrálních staveb na území Karlovarského kraje. Přestože je dnes tento region často spojován především s barokními přestavbami a novějšími lázeňskými stavbami, řada kostelů zde má svůj původ právě ve středověké gotice. Tyto stavby vznikaly především mezi 13. a počátkem 16. století v období hospodářského a kulturního rozvoje západních…

Chebská gotika představuje významnou kapitolu středověké architektury a umění na území západních Čech. Město Cheb bylo ve středověku důležitým obchodním a politickým centrem, které leželo na významné obchodní cestě mezi českými zeměmi a německými oblastmi. Díky této poloze se zde mísilykulturní vlivy českého i německého prostředí, což se výrazně projevilo také v architektuře a umění…

Románská architektura představuje nejstarší vrstvu kamenných staveb ve středověkých Čechách. V Karlovarském kraji se dochovala jen v malém množství, protože většina regionu byla intenzivně kolonizována až ve 13. století a později byla starší architektura často přestavěna v gotickém, renesančním nebo barokním stylu. Přesto zde najdeme několik významných památek, které dokládají nejstarší fázi osídlení regionu. Patří…

Chebský osmihranný pozlacený mosazný knoflík, v místnímněmeckém nářečí (egerlandštině) nazývaný Huasnoantoutara(Hosenantür, Hosenträgerknopf, knoflík na šle), byl původně funkčním oděvním doplňkem. Používal se k připínání kožených šlí ke kalhotám mužského selského kroje. Nosil se na Chebsku. Vnější forma, pásy, polokoule a spirály jsou pravděpodobně keltského původu. Studenti ve Vídni z něj udělali odznakregionální identity. Se začátkem…

Jáchymovský tolar patří k nejvýznamnějším mincím evropských dějin a představuje důležitý mezník ve vývoji moderních měnových systémů. Vznikl na počátku 16. století v hornickém městě Jáchymov v Krušných horách (německy Joachimsthal), které se rychle rozvíjelo díky objevu mimořádně bohatých nalezišť stříbra kolem roku 1516. Těžbu a hospodářský rozvoj oblasti organizoval šlechtický rod Šliků, který vlastnil…

Doupovské hory představují jedinečný krajinný a historický celek na pomezí dnešního Karlovarského a Ústeckého kraje. Jejich výjimečnost spočívá nejen v přírodních podmínkách a členitém reliéfu, ale také v tom, že velká část území byla od poloviny 20. století uzavřena jako vojenský prostor. Díky tomu zde nedošlo k tak výrazným proměnám krajiny, jaké známe z jiných…

Karlovarský kraj patří mezi regiony s dlouhou mysliveckou tradicí a pestrou krajinou, která vytváří vhodné podmínky pro chov zvěře. Významnou součástí místního mysliveckého hospodaření jsou obory, tedy zvláštní typ honiteb určených k intenzivnímu a řízenému chovu zvěře. Tyto prostory jsou trvale a kvalitně ohrazené nebo technicky upravené tak, aby zvěř nemohla volně opouštět vymezené území….