SECESNÍ STAVBY KARLOVARSKÉHO KRAJE

Secese představuje jednu z nejvýraznějších architektonických etap v dějinách Karlovarského kraje. Na přelomu 19. a 20. století zažíval region mimořádný hospodářský a kulturní rozmach, který se nejvýrazněji projevil v lázeňských městech, průmyslových centrech i sídlech bohatých podnikatelů. Výsledkem je soubor mimořádně hodnotných staveb, které dodnes patří k nejkrásnějším ukázkám secesní architektury v České republice.

Největší koncentrace secesních staveb se nachází v Karlových Varech. Město se na počátku 20. století stalo významným evropským lázeňským centrem a jeho architektonická podoba tomu odpovídala. Vznikaly zde luxusní lázeňské domy, reprezentativní vily, obchodní budovy i veřejné instituce. Mezi nejvýznamnější stavby patří Zámecká kolonáda, která představuje vrchol vídeňské secese v českých zemích. Pozornost si zaslouží také Městská spořitelna, budova bývalé Komerční banky, Becherova vila nebo řada lázeňských domů, mezi nimiž vynikají Elefant, Olympic Palace, Mona Lisa, Esplanade, Paša či Mattoni Trinkhalle. Významnou
součástí karlovarské secese jsou rovněž vily Lauretta, Liberty, Senta a Schwarzer, které dokládají vysokou úroveň rezidenční
architektury této doby.

Pozoruhodný soubor secesních staveb se dochoval také v Nejdku. Nejvýznamnější je Smetanova ulice, která představuje unikátně zachovaný celek přibližně dvaceti domů z období kolem roku 1900. Secesní charakter zde doplňuje evangelický kostel s farou a školkou, jehož architektura spojuje secesní motivy s regionálními stavebními tradicemi. Nejdek tak patří mezi nejcennější mimolázeňská centra secese v Karlovarském kraji.

V okrese Sokolov se secese prosadila především v souvislosti s rozvojem průmyslu. V Chodově představují významné památky evangelický kostel a vila Antona Langera. V Kraslicích vzniklo několik reprezentativních staveb spojených s místními průmyslnickými rodinami. K nejvýznamnějším patří městská jatka a vily Antona Richarda Breinla, Karla Fuchse a Wilhelma Fuchse. Tyto objekty ukazují, jak se secesní estetika uplatnila nejen v lázeňském prostředí, ale i v průmyslových městech západních Čech.

V okrese Cheb je secese spojena především s lázeňskými městy. Ve Františkových Lázních vznikla řada elegantních vil a veřejných budov, které doplnily starší klasicistní zástavbu. Mezi nejvýznamnější patří Společenský dům, vila Monplaisir, vila Hasičského spolku, vila Hermann Rieser a vila Maria. Tyto stavby představují charakteristickou lázeňskou secesi, která se vyznačuje bohatou dekorativností a důrazem na reprezentativní vzhled.

Významným centrem secese se staly také Mariánské Lázně. Zdejší architektura je charakteristická spojením lázeňské elegance s výtvarnou bohatostí secese. Mezi nejvýznamnější objekty patří hotel Krakonoš, původně známý pod německým názvem Rübezahl, dále vila Sankt Antonius a vila St. Hubertus. Tyto stavby patří k vrcholným dílům lázeňské architektury počátku 20. století a dodnes představují významnou součást kulturního dědictví města.

Samostatnou kapitolu tvoří Aš, kde se secese uplatnila především při výstavbě podnikatelských vil. Nejvýznamnějším příkladem je vila Schmidt, která reprezentuje spojení reprezentativního bydlení s moderními architektonickými tendencemi své doby. Podobně jako v Kraslicích zde secese odrážela prosperitu místního textilního průmyslu a ambice jeho majitelů.

Secesní architektura Karlovarského kraje představuje mimořádně rozmanitý soubor staveb. Vedle monumentálních lázeňských budov zahrnuje také měšťanské domy, obchodní objekty, veřejné stavby, kostely i soukromé vily. Právě tato pestrost činí z Karlovarského kraje jednu z nejzajímavějších oblastí pro studium secese v České republice. Dochované stavby dodnes připomínají období mimořádného rozkvětu regionu na přelomu 19. a 20. století a patří k jeho nejcennějším kulturním památkám.