JOHANN DAVID STARCK

Johann David Adler von Starck se narodil 1. května 1770 v Kraslicích na Sokolovsku v rodině vinopalníka a tkalce. Jeho otec byl Josef Karl Starck a matka Maria Rosina-Rosalia/Riedl/Ridlin byla druhou ženou Josefa Karl Starcka.

Kolem roku 1793 si David Starck pronajal mosaznou huť ve Stříbrné, kde zahájil výrobu olea (dýmavé kyseliny sírové) určené k bělení látek a krajek. Současně založil první přádelnu bavlny v Tisové u Kraslic, která zaměstnávala až 800 dělníků, avšak ještě téhož roku přešel plně na výrobu olea a začal budovat rozsáhlé chemické impérium se závody zejména na Sokolovsku a severním Plzeňsku. Přitom nezanedbával sociální péči o zaměstnance – budoval dělnické kolonie a podporoval vznik dělnických družstev.

Na Plzeňsku zahájil podnikání již roku 1802 otevřením minerálního závodu v Hromnicích a postupně rozšiřoval aktivity do okolí Žichlic, Vražného, Lítého, Manětína a Čivic nad Liblínem. Roku 1804 začal využívat hnědé uhlí ze svého dolu ve Svatavě u Sokolova, u něhož vznikla osada Davidov s hnědouhelným dolem a oleovou hutí. Další výrobu rozvíjel v továrně v Dolní Lipnici (1815) a v největší chemické továrně v Božkově (1823). Významným centrem firmy se stala také chemička ve Starém Sedle, kde měla společnost sídlo.

Další zpracování vitriolového kamínku probíhalo v lučebních dílnách na Břasech a v Kaznějově, přičemž suroviny získával z dolů u Třemošné a z hlubinného dolu Kristiánov (1830). Vedle toho provozoval důl na vitriolovou břidlici v Litém u Manětína a výrobnu kamence v Mírové u Chodova. Roku 1840 založil kamencárnu v Habartově u Sokolova, která se stala největším podnikem svého druhu v Čechách.

Od roku 1822 vlastnil kamenouhelný důl v Kaznějově na Plzeňsku a roku 1830 přikoupil také hnědouhelný důl v Dolním Rychnově, kde postupně instaloval čtyři parní kotle. Veden křesťanskou vírou začal roku 1830 stavět dělnické byty ve Svatavě. Další dělnické domy vznikly také v Dolním Rychnově a Královském Poříčí. Ve 30. letech 19. století zároveň dále rozšiřoval své podnikání na Plzeňsku, kde působil v hornictví, výrobě olea i barviv. Později na tuto průmyslovou tradici navázala keramička v Břasech (1926). Roku 1837 se úspěšný podnikatel dočkal i významného osobního ocenění, když ho císař povýšil do šlechtického stavu s dědičným přídomkem Edler von Starck. Vedení firmy však tehdy již opouštěl a jeho místo zaujal syn Johann Anton. Zemřel 10. listopadu 1841 v Praze. Na nejúspěšnějšího podnikatele Sokolovska upomínají dva obrazy v Krajském muzeu v Sokolově. Pohřben je
v rodinné hrobce ve Starém Sedle.

Nový šéf pokračoval v rozvoji podniku. Za jeho působení společnost „Joh. Dav. Starck“ mohutně expandovala, takže roku 1855 zaměstnávala již více než čtyři tisíce lidí. Na výstavě v Paříži 1867 získala velkou stříbrnou medaili za důlní produkty a ve Vídni 1873 ji dokonce reprezentoval samostatný pavilon.

Johann Anton Starck byl členem plzeňské Obchodní a živnostenské komory, českého zemského sněmu a v letech 1861 až 1867 i poslancem rakouské Říšské rady. Stejně jako otec pečoval o dělníky, pro které roku 1844 otevřel několik bratrských pokladen a roku 1876 také penzijní fond. Kromě toho založil tovární školy ve Vranovicích, Dolní Lipnici, Starém Sedle i Dolním Rychnově a podporoval stavbu německé reálky ve Stříbře.

Johann Anton Starck zemřel roku 1883 bezdětný, firma se proto na základě jeho závěti změnila na akciovou společnost
Montan- und Industrialwerke – vormals Joh. Dav. Starck (Dolové a průmyslové závody, dříve Joh. Dav. Starck). Nezávislost si ale udržela jen krátce. Všechny akcie totiž ještě do konce 19. století skoupil pražský bankéř Julius Petschek.

Dolové a průmyslové závody byly až do konce druhé světové války součástí jeho impéria a po znárodnění roku 1946 se
staly základem Falknovských hnědouhelných dolů. Firma se později přejmenovala na Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov (HDB) a spadalo pod ní šestnáct národních podniků. Poslední změna přišla roku 1994, kdy Fond národního
majetku založil společnost Sokolovská uhelná. O deset let později byla zprivatizována.

A co dalšího z působení dynastie Starcků by mohlo / mělo sloužit jako inspirace všem vážně uvažujícím o zadržení odlivu mladých nadějných lidí z Karlovarského kraje? Zjistěte …