GEORGIUS AGRICOLA

Georg Bauer, známější pod latinizovaným jménem Georgius Agricola (obě jména znamenají rolník; 24. března 1494, Glauchau, Sasko – 21. listopadu 1555, Chemnitz), byl německý učenec. Je autorem po stovky let užívané hornické příručky a často je nazýván otcem mineralogie.

Studoval filologii, teologii a filozofii na univerzitě v Lipsku, poté k nim přidal ještě studium přírodních věd a medicíny. Roku 1527 se stal městským lékařem a lékárníkem v Jáchymově. V roce 1530 přesídlil do Saské Kamenice (Chemnitz). I tam byl po třech letech stanoven městským lékárníkem. Na krátkou dobou byl zvolen i starostou, ale z náboženských důvodů (byl katolíkem v protestantském městě) byl přinucen rezignovat.

Jeho stěžejním dílem je dvanáct knih o hornictví, De re metallica libri XII, které byly vydány v roce 1556 až po jeho smrti, byť je nejspíš napsal už v roce 1550. Obsahují popisky dolů, techniky větrání, odvodňování, ražby (spolupracoval s grafikem Basiliem Weffringem). Tyto knihy shrnuly soudobé znalosti i Agricolovy vlastní poznatky a na minimálně 200 let se staly nejužívanější příručkou pro dobývání rud a jejich hutní zpracování. Další významná díla jsou De mensurio et ponderibus (z roku 1533, o antických mírách – míry v té době nebyly ještě unifikovány) nebo De precio metallorum et monetis (1549) – porovnání ceny kovů a mincí (úvahy, pro které je pokládán za jednoho z předchůdců merkantilismu).

Georgius (Jiří) Agricola se narodil dne 24. března 1494 v Hluchově (Glauchau), tehdy hlavním městě schönburského hrabství v Sasku. O jeho rodině a mládí toho mnoho nevíme, protože Hluchov vícekrát vyhořel a starší písemnosti se nezachovaly. Do školy snad začal chodit v rodném městě, pak se učil v Cvikově (Zwickau) na tamní tehdy již známé latinské škole. Potom studoval na univerzitě v Lipsku (Leipzig) teologii, filosofii a zejména filologii. Záhy na sebe upozornil své učitele, zvláště pak profesora Petra Mosellana, s nímž se spřátelil. Asi v této době Agricola, původním jménem Bauer, tuto formu jména odložil, aby po vzoru renesančních učenců používal latinský překlad jména.

Po třech a půl letech opustil Lipsko jako bacalaureus artium (bakalář svobodných umění), odešel do Cvikova, kde byl na
naléhání Štěpána Rotha, tehdy rektora latinské školy, která byla právě rozšiřována o oddělení řeckého a hebrejského
jazyka, jmenován Agricola v roce 1518 učitelem řečtiny. A zde také napsal svou první knihu Libellus de prima ac simplici
institutione grammatica, tedy malou latinskou gramatiku, kterou vydal lipský nakladatel Lotter v roce 1520. Když téhož
roku přešel Štěpán Roth na latinskou školu do Jáchymova, převzal Agricola jeho funkci a do roku 1522 ústav řídil. Téhož
roku se Agricola vrátil zpět na svou lipskou Alma mater, kde byl ustanoven Mosellanovým lektorem a zřejmě vedle toho tu
byl posluchačem medicíny.

Jak dlouho zde působil a studoval, není známo. V roce 1524 Mosellanus zemřel a Agricola se vydal na studijní cestu,
zprvu do Basileje a pak do Itálie, aby tam filologická studia zaměnil za lékařská a přírodovědná, o něž se již dříve zajímal v Lipsku. Tyto vědní obory studoval v Bologni, potom po dva roky v Benátkách a konečně ve Ferraře, kde byl promován na doktora medicíny. Roku 1526 byl Agricola již v Německu, dokonce se nějaký čas zdržoval v Čechách v Krkonoších. Roku 1527 v Jáchymově přijal místo městského lékaře, uvolněné Dr. Georgem Sturzem, synem důlního podnikatele z Annabergu, který odešel do Erfurtu. Již za studií v Itálii si Agricola uvědomil, jak nedostatečné jsou znalosti o anorganických látkách, které mají velký význam v medicíně.

V Jáchymově se v roce 1516 započalo s …