JÁCHYMOVSKÝ TOLAR – EKONOMICKÝ SYMBOL KARLOVARSKÉHO KRAJE

Jáchymovský tolar patří k nejvýznamnějším mincím evropských dějin a představuje důležitý mezník ve vývoji moderních měnových systémů. Vznikl na počátku 16. století v hornickém městě Jáchymov v Krušných horách (německy Joachimsthal), které se rychle rozvíjelo díky objevu mimořádně bohatých nalezišť stříbra kolem roku 1516. Těžbu a hospodářský rozvoj oblasti organizoval šlechtický rod Šliků, který vlastnil rozsáhlé horní pozemky v okolí města. Právě Šlikové si uvědomili, že většího zisku dosáhnou ražbou vlastních mincí než pouhým prodejem vytěženého stříbra, které se do té doby vyváželo například do Norimberku.

Významnou roli při rozvoji těžby sehrál hrabě Štěpán Šlik, který roku 1518 vydal první horní řád upravující pravidla těžby v oblasti. Rozmach hornictví byl mimořádně rychlý – již o několik let později se v okolí Jáchymova těžilo v 613 dolech a štolách. Samotná ražba mincí byla zahájena pravděpodobně již roku 1519, ještě před oficiálním povolením. To udělil český zemský sněm 9. ledna 1520, kdy Šlikům dovolil razit velké stříbrné mince označované jako „větší groše v hodnotě rýnských zlatých, jejich polovin a čtvrtin“. Mince byly raženy v jáchymovské královské mincovně a pravděpodobně také ve sklepeních šlikovského hrádku jihozápadně od města. Od roku 1526 se ražba patrně rozšířila i do další mincovny v Horním Slavkově. Celkem bylo vyraženo přibližně 1,3 milionu jáchymovských tolarů, než byla jejich výroba roku 1528 na příkaz císaře Ferdinanda I. zastavena.

Vzorem pro jáchymovský tolar byla starší saská stříbrná mince ražená v letech 1492-1525 ve městech Zwickau a Schneeberg, známá jako Klappmützentaler. Jáchymovský tolar jí odpovídal jak svou hmotností, tak vysokou ryzostí. Mince vážila přibližně 29,23 gramu a obsahovala asi 27,41 gramu čistého stříbra, což z ní činilo velmi kvalitní a důvěryhodné platidlo. Na líci se obvykle nacházela postava svatého Jáchyma, patrona města, zatímco na rubu byl vyobrazen český dvouocasý lev spolu se jménem panovníka či mincovny a letopočtem ražby. První jáchymovské tolary nesly letopočty 1520, 1525, 1526, 1527 a 1528. Vedle běžných tolarů byly výjimečně raženy i jejich díly a násobky, například čtvrt- a půltolar, a roku 1520 dokonce také dvou-, tří- a čtyřtolary.

Název mince byl odvozen od německého označení Joachimsthaler, tedy „mince z Jáchymova“. Slovo vzniklo spojením jména svatého Jáchyma a staroněmeckého slova Thal (dnes Tal), které znamená údolí. Postupně se název zkrátil na thaler nebo taler a v různých jazycích se vyvinuly další varianty, například český tolar, nizozemský daalder, skandinávský daler či islandský dalur. V některých jazycích se používal také tvar tallero nebo taler. Z tohoto označení se nakonec vyvinulo i anglické slovo dollar, takže jáchymovský tolar je považován za jazykového i historického předchůdce amerického dolaru.