KARLOVY VARY JAKO UNIVERZITNÍ MĚSTO: PROČ DÁVÁ SMYSL DVOJÍ AKADEMICKÁ CESTA

Úvahy o vzniku vysokoškolského zázemí v Karlovarském kraji se v poslední době dostávají do nové roviny. Vedle dlouhodobé potřeby založit samostatnou veřejnou vysokou školu v Karlových Varech se objevuje i možnost zřízení nové fakulty Univerzity obrany. Tyto dva záměry jsou někdy vnímány jako alternativy, mezi nimiž je nutné si vybrat. Ve skutečnosti však  tvoří vzájemně se posilující celek, který regionu přinese výrazně více než kterýkoli z nich samostatně.

Samostatná veřejná vysoká škola by představovala základní vzdělávací pilíř kraje. Jejím hlavním úkolem by bylo vytvořit širokou nabídku studijních oborů, které reagují na dlouhodobé potřeby regionu – od veřejné správy, zdravotních a sociálních služeb přes ekonomiku a pedagogiku až po moderní technické a IT směry. Taková instituce má schopnost stabilizovat mladou populaci, zvyšovat kvalifikaci místní pracovní síly a postupně měnit ekonomickou strukturu kraje. Nejde jen o výuku, ale o systematické budování akademického prostředí, které je předpokladem pro inovace, podnikání i kvalitní veřejné služby.

Fakulta Univerzity obrany by do tohoto rámce vstupovala s jiným, avšak velmi cenným posláním. Její přítomnost by přinesla špičkovou expertizu v oblasti bezpečnosti, obrany a moderních technologií, stejně jako stabilní financování z Ministerstva obrany a akademickou garanci. V kontextu současného důrazu na bezpečnost a technologickou připravenost státu by se jednalo o významný impuls nejen pro vzdělávání, ale i pro aplikovaný výzkum a spolupráci s průmyslem. Tyto aktivity by přirozeně přesahovaly rámec samotné fakulty a vytvářely by příležitosti i pro civilní akademické a podnikatelské prostředí v regionu.

Právě zde se ukazuje, že oba projekty nejsou konkurenční, ale doplňují se. Zatímco samostatná veřejná vysoká škola by zajišťovala šíři a regionální ukotvení, fakulta Univerzity obrany by dodávala specializaci, technologickou hloubku a přímou vazbu na státní priority. Společně by mohly vytvořit akademický ekosystém, který by byl atraktivní nejen pro studenty z Karlovarského kraje, ale i pro zájemce z celé republiky.

V této souvislosti se může objevit názor, že zřízení fakulty Univerzity obrany by samo o sobě mohlo potřebu samostatné vysoké školy nahradit. Taková úvaha je pochopitelná na první pohled, ale nepostihuje plně rozdílnou roli obou institucí. Fakulta specializované univerzity má nutně užší profil a slouží především konkrétnímu segmentu studentů a výzkumu. Nemůže proto plně převzít roli regionální vysoké školy, která má být otevřená širokému spektru oborů i společenských potřeb. Právě kombinace obou přístupů je tím, co může Karlovarskému kraji přinést největší přidanou hodnotu.

Významným faktorem je také specifické zázemí regionu. Výcvikový prostor Doupov nabízí jedinečné možnosti pro výuku a výzkum v oblasti krizového řízení, bezpečnostních technologií a testování nových řešení v reálném terénu. Připravovaný projekt dronového centra v Sokolově pak otevírá prostor pro rozvoj bezpilotních systémů, jejichž využití se stále více prolíná mezi vojenskou a civilní sférou. Právě zde se přirozeně potkávají témata, která mohou být společná pro civilní vysokou školu i fakultu Univerzity obrany.

Spolupráce obou institucí by se mohla projevit i ve společných studijních programech, sdílených laboratořích nebo navazujících studijních cestách. Studenti by mohli získat široký civilní základ a následně se specializovat v bezpečnostních či technologických oblastech, aniž by museli region opouštět. To by posílilo vazbu absolventů ke kraji a zvýšilo pravděpodobnost, že zde po studiu zůstanou pracovat.

Z dlouhodobého hlediska tedy nejde o volbu mezi „vysokou školou, nebo fakultou“. Skutečnou příležitostí je jejich promyšlené propojení. Samostatná veřejná vysoká škola může být nositelem regionálního rozvoje, zatímco fakulta Univerzity obrany může fungovat jako technologický a bezpečnostní akcelerátor. Společně mohou vytvořit model, který je v českém prostředí ojedinělý a který dává Karlovarskému kraji šanci nejen dohnat dosavadní deficit ve vysokoškolském vzdělávání, ale také se profilovat jako moderní a strategicky významný region.