KRÁLOVSKÁ A HORNÍ MĚSTA KARLOVARSKÉHO KRAJE

Karlovarský kraj patří k regionům, kde se výrazně prolíná panovnická (královská) správa s hornickou činností,
zejména v oblasti Krušných hor. Právě zde vznikla řada měst, jejichž význam byl založen buď na přímém vztahu ke králi, nebo na těžbě rud a s tím spojených zvláštních privilegiích. Královská a horní města se sice někdy překrývala, ale nešlo o totožné kategorie – každá z nich měla jiný právní základ i funkci.

Mezi královská města Karlovarského kraje patřil především Cheb, který byl původně svobodným říšským městem a roku 1322 byl připojen k Českému království. Od té doby vystupoval jako královské město se zvláštním postavením a rozsáhlými výsadami. Podobně významné postavení měl Loket, založený ve 13. století jako královské město při strategickém hradě. Loket byl od počátku pevně spjat s panovnickou mocí a
dlouhodobě plnil správní i obrannou funkci v západních Čechách.

Dalším královským městem byly Karlovy Vary, založené ve 14. století Karlem IV. jako královské lázeňské město. Přesné datum povýšení neznáme, ale nejpozději roku 1370 jsou doloženy jako královské město v přímé panovnické držbě. Královský status měl rovněž Ostrov, který je jako královské město doložen roku
1269, i když v pozdějších stoletích o toto postavení přišel a stal se městem poddanským. Zvláštní postavení zaujímá Jáchymov, jenž byl roku 1520 povýšen na královské město a zároveň získal statut horního města, čímž se zařadil mezi nejvýznamnější sídla tehdejšího Českého království.

Právě Jáchymov je klíčovým příkladem horního města, tedy sídla, kterému byla udělena zvláštní horní privilegia spojená s těžbou rud. Horní města měla vlastní horní správu, soudnictví i hospodářské výsady a jejich existence byla přímo závislá na fungování dolů. Nejstarším horním městem v kraji je Horní Slavkov, který získal horní privilegia již roku 1494 a stal se významným centrem těžby cínu a stříbra. K dalším patří
Nejdek, doložený jako horní město už ve 14. století, a plánovitě založená Horní Blatná, která byla povýšena na horní město roku 1548 a dodnes si zachovala typický šachovnicový půdorys.

Do okruhu horních měst náleží také Boží Dar, jenž získal horní privilegia v roce 1533, a Oloví, povýšené na horní město roku 1546. V přehledu horních měst Karlovarského kraje nemůže chybět také Krásno. Toto město bylo roku 1547 povýšeno na královské horní město a jeho význam úzce souvisel s těžbou cínu a stříbra v oblasti Slavkovského lesa. Specifickým případem je Přebuz, která sice obdržela horní svobody, ale nikdy se nestala plnoprávným horním městem, spíše horním městečkem s omezeným rozsahem práv.

Královská a horní města tak společně formovala historickou tvář Karlovarského kraje. Zatímco královská města byla oporou panovnické moci a správy, horní města představovala hospodářský motor regionu založený na těžbě nerostných surovin. Jejich význam přesahoval hranice kraje i českých zemí a dodnes je patrný v urbanismu, architektuře i historickém vědomí tohoto území.